Redakce | Pondělí, 19. březen 2018 |
Na ožehavé téma ohledně akustiky dřevostaveb se podíváme ze tří úhlů pohledu – odpovědi na otázky nám poskytnou dva různí odborníci. Jak si tedy vede dřevostavba z hlediska zvukové pohody?
Jiří Kohoutek, NATUR HOUSE, s.r.o.
Chcete zvukově hermeticky uzavřený dům? Pak si nepořizujte dřevostavbu
Jak se liší akustika zděného objektu a dřevostavby a co ovlivňuje akustiku objektu?
Moje osobní zkušenost s objekty, kde se hledá příčina nepříjemného hluku a jeho šíření, pramení z chybné volby použitých materiálů a neodborné realizace stavebních detailů. Především se jedná o realizace staveb svépomocí, kde byla podceněna i příprava prováděcí dokumentace a neodbornost stavebních montérů. Toto platí napříč užitím stavebních materiálů bez ohledu na skutečnost, jedná-li se o dům z cihel nebo dřevostavbu. Neprůzvučnosti lze snadněji dosáhnout ve zděných konstrukcích, zejména díky nižší rychlosti šíření zvukových ohybových vln zdivem a vysokému útlumu při šíření podélných zvukových vln na rozhraní střídajících se hmot. V případě dřevostaveb, které jsou tvořeny lehkými konstrukcemi, akustické vlastnosti významně závisí na správné volbě a provedení všech konstrukcí. Při plánování a provádění stavby je důležitý správný výběr, tloušťka a použití materiálu v konstrukci dřevostavby. Zde se často dělají velké chyby jak při návrhu, tak i při provádění (montáži) celé konstrukce. Architekt, projektant, zhotovující firma a další řemesla musejí znát funkční vrstvy dřevostaveb.
Chce-li mít investor jistotu správně řešené akustiky své dřevostavby, musí vědět, že zvukový útlum (vzduchový nebo kročejový) konstrukce v dřevostavbě závisí na čtyřech hlavních skupinách parametrů:
- na vlastnostech jednotlivých vrstev (opláštění)
- na způsobu spojení jednotlivých vrstev dohromady
- na způsobu provedení dutého prostoru mezi vrstvami (vyplnění zvukovou izolací)
- v případě kročejové neprůzvučnosti se k výše uvedenému řadí ještě vliv vrchní vrstvy položené na nosné stropní konstrukci
Zvýšit zvukový útlum a snížit hladinu kročejového zvuku lze dosáhnout jen zlepšením všech čtyř hlavních skupin parametrů a jejich jednotlivých faktorů.
Je pravda, že dřevostavba je „hlučnější"?
Ve srovnání se správně navrženým a realizovaným cihlovým nebo betonovým domem je dřevostavba hlučnější. Poznáte to ale jen při opravdu extrémním zatížení. Pokud děti doma cvičí gymnastiku nebo prodělávají parašutistický výcvik a trénují si tak skoky z patrové postele, zaručeně o nich budete vědět. Jestliže požadujete zvukově hermeticky izolovaný rodinný dům, tak si dřevostavbu rozhodně nepořizujte. Obecně ale můžeme říci, že sendvičové konstrukce dřevostaveb vykazují lepší vzduchovou neprůzvučnost než konstrukce masivní. Svých vynikajících akustických vlastností však nedosahují dřevostavby vysokou objemovou hmotností stavebních dílů, ale využitím inteligentní kombinace materiálů a skladby konstrukce.
Dosáhnout dobré akustické pohody v dřevostavbě tak není při dodržení určitých zásad velkým problémem. Faktem je, že citlivým místem dřevostavby je snižování hladiny kročejového zvuku, protože je závislé na hmotnosti stropní konstrukce a uspořádání jejích vrstev.
Jakým detailům je dobré věnovat speciální pozornost ve vztahu k akustice?
Vlastní výrobu domu je třeba svěřit odborné firmě, která se věnuje i akustickým detailům již v prováděcí dokumentaci. Na opláštění je třeba použít materiály s vysokou plošnou hmotností. Akusticky lepší jsou konstrukce, které se skládají z dvouvrstvého nebo vícevrstvého opláštění s upevněním sponkami, hřebíky nebo šrouby. Vhodnější jsou konstrukce, které mají větší rozteče mezi sloupky/trámy. Samozřejmě je tento fakt podřadný statickému posouzení. Lepších akustických vlastností lze dosáhnout, pokud bude opláštění spojeno s konstrukcí bodově. Čím větší je vzdálenost mezi oběma opláštěními stěny, tím více je zvuk tlumen. Výsledný efekt je lepší, je-li vložena do dutiny vláknitá izolace. Pro snížení kročejového hluku stropních konstrukcí jsou vhodnější pórovitě otevřené izolační materiály. Hmota stropní konstrukce v případě patrových domů zvyšuje akustické parametry, velký vliv má těžká litá podlaha. Je třeba zamezit přenosu zvuku instalacemi, netěsnostmi a průchody (plánování detailů). Zvláštní pozornost je třeba věnovat detailům, jako jsou:
- kovové obvodové profily (CW a UW) musí být po celém svém obvodu akusticky odděleny (podložením profilů trvale pružnou separační páskou nebo trvale pružným tmelem) od ostatních stavebních dílců (steny, podlahy, stropy)
- napojení mezi stěnou a deskami se provádí spárovacím tmelem nebo trvale plastickým tmelem, pro akustické příčky se doporučuje plastický tmel
- ve spojení mezi deskami a stěnami nesmí být žádný otvor (například zásuvka) ani spára
- navýšení počtu sádrovláknitých desek zlepšuje vzduchovou neprůzvučnost, použitím různých tlouštěk desek na jednotlivých stranách stěn (asymetricky) se zlepší akustické́ vlastnosti příčky
Jaroslav Benák, FERMACELL:
Dnešní dřevostavby dosahují vynikajících akustických parametrů
Jaké parametry ovlivňují akustiku dřevostavby?
Chceme-li tedy mít jistotu správně řešené akustiky své dřevostavby, musíme vědět, že zvukový útlum (vzduchový nebo kročejový) konstrukce v dřevostavbě závisí na čtyřech hlavních skupinách parametrů:
1. Vlastnosti jednotlivých vrstev
Pro tlumicí účinek vrstvy platí stejný princip jako v případě monolitické konstrukce: čím větší je plošná hmotnost vrstvy, tím lepší je útlum. Dalším faktorem zlepšujícím útlum je počet vrstev – platí, že dvě vrstvy desek 10 milimetrů silných mají lepší účinek než jedna vrstva 20 milimetrů silná. Obě vrstvy desek však nesmí být spojeny „natvrdo", například slepením. Zlepšení akustických vlastností, zejména snížení hladiny kročejového hluku, lze dosáhnout přitížením konstrukce například voštinovým akustickým systémem.
2. Spojení vrstev
Čím více spojovaných bodů se v konstrukci nachází, tím více se zhoršují akustické vlastnosti konstrukce. Připevnění opláštění na konstrukci pomocí sponek, hřebíků nebo šroubů je z akustického hlediska lepší a ekonomicky levnější než lepení desek. Akustické vlastnosti pozitivně ovlivňuje i vložení proužků izolace na nosnou konstrukci. Přes tuto izolaci se pak připevní opláštění, což má za následek zlepšení akustiky konstrukce. Lepších akustických vlastností lze dosáhnout i řešením, při kterém bude opláštění spojeno s konstrukcí bodově (například přes křížové laťování nebo akustickými profily) a nikoli plošně, přímo na nosnou konstrukci. Přenos zvuku přes stojky nosné konstrukce lze dokonce zcela redukovat, provedeme-li oddělení obou opláštění od sebe pomocí dvojité vzájemně nepropojené konstrukce. Výhodou je toto řešení především v případě stěn, v případě stropů je toto řešení neekonomické, protože vyžaduje dvě nosné konstrukce – jednu pro podhled a druhou pro podlahu. V případě nenosných stěn je možné využití pozinkovaných kovových profilů, které jsou proti dřevěným profilům „měkčí" a pro akustiku lepší než profily dřevěné.
3. Provedení dutiny mezi vrstvami
Vzduch v dutině mezi oběma opláštěními působí jako tlumicí pružina, která je tím pružnější, čím větší je vzdálenost obou opláštění. Nevýhodou je zvětšení konstrukční výšky nosné stropní konstrukce. Účinek takovéto tlumicí pružiny je lepší, je-li vložena do dutiny vláknitá izolace. Vlákna izolace „rozbíjejí" zvukové vlny a snižují tak zvukovou energii. Výzkumy ukázaly, že nejvhodnější je dutinu vyplnit izolací asi ze 70 procent. Izolace z vláken – minerálních, dřevitých nebo skelných – jsou vždy vhodnější než izolace s uzavřeným povrchem (například polystyrenové desky, které mají vysokou dynamickou tuhost).
4. Provedení vrchní vrstvy stropních konstrukcí
Na správné skladbě vrchní vrstvy na nosné konstrukci závisí akustické vlastnosti celé stropní konstrukce. Velký důraz musí být u dřevěných stropů kladen na hladinu kročejového zvuku a její snížení. Nejvhodnější kročejovou izolací je izolace s pórovitě otevřenou strukturou (dřevovláknité, filcové nebo minerální desky). Pokud jsou na takovéto vrstvě umístěny například sádrovláknité podlahové prvky, sníží se hladina kročejového zvuku přibližně o 9 dB. Desky s uzavřeným povrchem (například polystyren) snižují hladinu kročejového zvuku o 4 dB (uzavřená struktura, šíření akustických vln).
Foto: Penatus s.r.o.
Jak se změnily akustické parametry současných dřevostaveb ve srovnání s někdejšími „okály"?
Dřívější dřevostavby byly navrhovány a prováděny s informacemi a vědomostmi této doby. Systémy se dále vyvíjejí a inovují.
Co se změnilo oproti dřevostavbám před 50 lety:
- vyšší požadavky z hlediska návrhové normy (navýšení hodnot)
- v případě rodinných domů nově požadavek na akustiku konstrukce (chráněná místnost), dříve bylo pouze doporučení pro konstrukce
- člověk je více zatížen různými zdroji hluku
- skladby jsou daleko propracovanější a materiály lepší
- ke konstrukčním systémům je celá řada akustických měření
Lze provést nějaká účinná opatření pro zlepšení akustiky po dokončení objektu?
Pro zlepšení akustiky stěny se dá použít například předsazená stěna s akustickým profilem a sádrovláknitou deskou. Tato skladba dokáže vylepšit akustiku stávající konstrukce podle skladby až o 14 dB. V případě stropu nebo podlahy je možno zlepšit akustickou pohodu použitím vhodné nášlapné vrstvy. Další zlepšení je možno dosáhnou například použitím akustického podhledu s akustickými profily a sádrovláknitými deskami. Celková tloušťka je 40 milimetrů a zlepšení přibližně o 10-18 dB podle skladby konstrukce. Následná opatření jsou dost často spjata s vynaložením zvýšených finančních nákladů.
10 hlavních zásad dobré akustiky
- Na opláštění preferujeme materiály s vysokou plošnou hmotností
- Akusticky lepší jsou konstrukce, které se skládají z dvouvrstvého nebo vícevrstvého opláštění s upevněním sponkami, hřebíky nebo šrouby
- Vhodnější jsou konstrukce, které mají větší rozteče mezi sloupky/trámy
- Lepších akustických vlastností lze dosáhnout, pokud bude opláštění spojeno s konstrukcí bodově
- Čím větší je vzdálenost mezi oběma opláštěními, tím více je zvuk tlumen
- Účinek takovéto tlumící pružiny je lepší, je-li vložena do dutiny vláknitá izolace
- Izolace z vláken (minerálních, dřevitých nebo skelných) jsou vhodnější než izolace s uzavřeným povrchem (například polystyrénové desky)
- Pro snížení kročejového hluku stropních konstrukcí jsou vhodnější pórovitě otevřené izolační materiály
- Je třeba zamezit přenosu zvuku instalacemi, netěsnostmi a průchody (plánování a provedení detailů)
Foto: Snøhetta / Bruce Damonte, Paal-André Schwital, EWE